Rohana už nebude trénovat táta. Chci mu poděkovat, bez něj bych se nejspíš na úplný vrchol nedostal, říká
Stříbrný medailista z olympijských her v Tokiu Lukáš Rohan po čtyřech letech mění trenéra. Od příštího ročníku už jej nepovede jeho otec Jiří Rohan. "Tátovi bych chtěl touto cestou za všechno poděkovat, protože největších úspěchů jsem dosáhl pod ním. Je dost možné, že bych se bez táty na úplný vrchol nedostal," říká sedmadvacetiletý vodní slalomář.
Rohan se od příštího ročníku vrací pod vedení Pavla Kubričana, se kterým spolupracoval v juniorských letech do roku 2014. "Vypadá to, že to mám nastaveno tak, že po čtyřech letech měním trenéra. Zatím to tak ve všech případech bylo, ale není to žádné pravidlo. Spíše to asi souvisí s mojí neoblibou stereotypu a touze po změnách," vysvětluje.
Pod vedením otce se Rohan připravoval od listopadu roku 2018. “Přišel jsem k němu do skupiny ve chvíli, kdy s ním trénoval třeba Víťa Gebas nebo Kateřina Havlíčková (dříve Hošková). Bylo pro mě plus, že jsem mohl trénovat s někým lepším. Snažil jsem se dotahovat na Víťu," vzpomíná Rohan, který si zajistil olympijskou nominaci do Tokia i na úkor Gebase.
Právě na hrách v Tokiu Rohan překvapil stříbrnou medailí. "Dosáhl jsem něčeho, co bylo pro mě ještě pár let dozadu nepředstavitelné. Možná jsem se s tím v uplynulé sezoně ještě úplně nesrovnal a ztratil jsem drajv. Není to o tom, že by mě závodění nebavilo, spíše se vytratila radost, se kterou se dokážu možná více uvolnit," pokračuje olympionik, který letos získal magisterský titul.
"Táta mi pomohl v tom, že jsem si začal více věřit, a že na to mám. Na tomhle má obrovskou zásluhu. Byl bych rád, aby zaznělo, že je dobrý trenér," děkuje Rohan tátovi, který získal na olympijských hrách v Barceloně a Atlantě dvě stříbrné medaile.
Nicméně podle sedmadvacetiletého vodního slalomáře není ideální spojení otce a syna v rolích trenéra a závodníka.
“My jsme po tom ani jeden netoužili, ale okolnosti nás svedly dohromady. Určitě toho nelituju, ale nastal čas to zkusit zase trochu jinak, " uzavírá Rohan. “K tomu, co řekl Lukáš, není co dodat. Mrzí mě to, ale přeji mu, aby na dosažené výsledky minimálně navázal, nebo je i vylepši,” dodává Jiří Rohan.